❤️ Příběh této zakázky

Každá zakázka má svůj příběh a každá vzniká s láskou. ❤️

Někdy člověk nepotřebuje žádný zvláštní důvod, aby někomu daroval květiny. Nemusí být narozeniny, svátek ani výročí. Někdy stačí jen pocit, že bychom chtěli někomu vykouzlit úsměv na tváři, zlepšit mu den a připomenout mu, že je pro nás důležitý. A právě z takového přání vznikla tato kytice.

Tentokrát jsem tvořila pro naši sousedku z domu, které s láskou říkáme „baráková babička“. ❤️ Je to naše milé pojmenování pro člověka, kterému chceme dát najevo, že k nám patří a že ho máme rádi. Chtěla jsem jí připravit něco hezkého, co by jí udělalo radost a beze slov jí řeklo přesně to, co někdy člověk zapomíná vyslovit: Máme tě rádi a jsme rádi, že tě máme.

Pro tuto příležitost jsem vybrala saténové růže v sytých vínově červených a elegantních zlatohnědých odstínech. Vínově červené květy dodávají kytici hloubku, výraznost a hřejivý nádech. Zlatohnědé růže je krásně doplňují a přinášejí do celého aranžmá jemnost a eleganci. Společně vytvářejí harmonickou kombinaci, která působí slavnostně, ale zároveň příjemně a srdečně. 🌹🤎

Květiny jsem doplnila svěže zelenými lístky, které krásně zvýrazňují jejich barvy a dodávají kytici přirozenější vzhled. Zvolila jsem také světlý obal s jemným zlatým mramorováním. Ten nechává jednotlivé růže krásně vyniknout a zároveň celou kytici propojuje do elegantního celku. Zlatá saténová mašle pak dodává aranžmá slavnostní zakončení a podtrhuje jeho teplé barevné ladění. ✨

Při tvorbě jsem ale nemyslela jen na to, jak bude kytice vypadat. Nejdůležitější pro mě bylo, co má vyjadřovat. Chtěla jsem, aby nebyla pouze krásnou dekorací, ale také malým poselstvím. Aby při jejím předání nebylo potřeba dlouze vysvětlovat, proč vznikla. Aby už samotná kytice dokázala říct, že na naši sousedku myslíme a že nám na ní záleží.

Často si myslíme, že musíme čekat na zvláštní příležitost, abychom někomu udělali radost. Jenže právě drobná, nečekaná gesta bývají někdy ta nejkrásnější. Když člověk dostane dárek jen tak, bez očekávání a bez povinného důvodu, může ho to potěšit o to víc. Najednou ví, že si na něj někdo vzpomněl jen proto, že chtěl.

A tak vznikla tato kytice pro naši „barákovou babičku“. Ne jako dárek k určitému datu, ale jako připomínka toho, že rodinu a blízké lidi někdy netvoří jen ti, se kterými jsme příbuzní. Někdy si k srdci pustíme také člověka, kterého potkáváme každý den, se kterým sdílíme společný dům a který se postupně stane součástí našeho malého světa. ❤️

Na ruční tvorbě mám ráda právě tuto možnost. Mohu vzít obyčejné přání a proměnit ho v něco hmatatelného, co druhému člověku zůstane. Saténové růže navíc neuvadnou jako živé květiny, a tak může kytice zůstat krásnou vzpomínkou na okamžik, kdy jsme chtěli někomu udělat radost. Pokaždé, když se na ni naše sousedka podívá, jí může připomenout, že je tu někdo, kdo ji má rád.

Tato kytice je pro mě důkazem, že tvorba s příběhem nemusí vždy začínat velkou událostí. Někdy začíná úplně jednoduše, jedním člověkem, na kterém nám záleží, a přáním vidět ho šťastného. A pokud se díky ní podaří vykouzlit úsměv na tváři naší „barákové babičky“, splnila přesně to, proč vznikla. 🌷

Protože právě o tom je pro mě Rossiterr. O květinách, které nejsou jen ozdobou, ale nesou v sobě myšlenku, cit a kousek člověka, který je tvořil. A někdy také o těch nejjednodušších slovech, která mají obrovskou sílu: Máme tě rádi. ❤️

🌹 Rossiterr z pod Hrádku, tvorba s příběhem.